Obnovit mikrobiom ztracenými druhy – s jogurtem z L. reuteri, L. gasseri, B. subtilis, B. infantis - SIBO-jogurt

Aktualizováno 31. srpna 2025

Recept: Jak si vyrobit SIBO-jogurt

Vhodné i pro osoby s intolerancí laktózy (viz poznámky níže).

Ingredience (na cca 1 litr jogurtu)

• 4 kapsle L. reuteri (po 5 mld. KBE)

• 1 kapsle L. gasseri (po 12 mld. KBE)

• 2 kapsle B. subtilis (po 3 mld. KBE)

• 2 kapsle B. infantis (po 1 mld. KBE)

• 1 polévková lžíce inulinu (alternativně: GOS nebo XOS při intoleranci na fruktózu)

• 1 litr (bio-)plnotučného mléka, 3,8 % tuku, ultravyhřáté a homogenizované nebo H-mléko
  (Čím vyšší obsah tuku v mléce, tím hustší jogurt)

Poznámka:

• 1 kapsle L. reuteri, minimálně 5 × 10⁹ (5 miliard) CFU (en)/KBE (de)
• CFU znamená colony forming units – česky kolonie tvořící jednotky (KBE). Tato jednotka udává, kolik životaschopných mikroorganismů je v přípravku obsaženo.

Poznámky k výběru mléka a teplotě

• Nepoužívej čerstvé mléko – není dostatečně stabilní pro dlouhé doby fermentace a není bez zárodků.

• Ideální je H-Milch (trvanlivé, ultravyhřáté mléko): bez zárodků a ihned použitelné.

• Mléko by mělo mít pokojovou teplotu – alternativně ho jemně ohřej ve vodní lázni na 38 °C (100 °F). Vyšší teploty se vyhýbej: od cca 44 °C jsou probiotické kultury poškozeny nebo zničeny.

• Nepřehřívej nad 44 °C – od této teploty jsou probiotické kultury poškozeny nebo zničeny.

Příprava (první dávka)

1. Otevři všech 9 kapslí a nasyp prášek do malé misky.

2. Přidej 1 EL inulinu. Pro osoby s intolerancí na fruktózu jsou vhodné alternativy GOS nebo XOS.

3. Přidej 2 EL mléka a vše důkladně promíchej, dokud nezmizí hrudky.

4. Zbytek mléka vmíchej a dobře promíchej.

5. Nalij směs do nádoby vhodné pro fermentaci (např. sklenice).

6. Dej do jogurtovače a fermentuj při 38 °C (100 °F) po dobu 36 hodin.

Následující dávky

Od druhé dávky použij jako startér 2 EL jogurtu z předchozí várky. Platí to i v případě, že první jogurt byl ještě řídký nebo ne zcela pevný. Důležité: používej jen pokud voní čerstvě, chutná mírně kyselě a nevykazuje známky zkažení (žádná plíseň, žádné výrazné zbarvení, žádný štiplavý zápach).

Ingredience na 1 litr mléka (následující dávka):

• 2 EL jogurtu z předchozí várky

• 1 EL inulinu

• 1 litr trvanlivého mléka (H-Milch) nebo ultravyhřátého, homogenizovaného plnotučného mléka

Takto na to:

1. Dej 2 EL jogurtu z předchozí várky do malé misky.

2. Přidej 1 lžíci inulinu a 2 lžíce mléka, rozmíchej do hladka, dokud nezůstanou žádné hrudky.

3. Zbytek mléka vmíchej a dobře promíchej.

4. Směs nalij do sklenice a vlož do jogurtovače.

5. Fermentuj při 38 °C (100 °F) po dobu 36 hodin.

Důležité upozornění

• Inulin je potrava pro kultury – při každém přípravě přidej 1 lžíci na litr mléka.

V případě dotazů jsme ti k dispozici e-mailem team@tramunquiero.com nebo přes náš kontaktní formulář.

Proč 36 hodin?

Volba této doby fermentace je vědecky podložená: L. reuteri potřebuje asi 3 hodiny na zdvojení. Za 36 hodin tak proběhne 12 cyklů zdvojení – což odpovídá exponenciálnímu množení a vysoké koncentraci probioticky aktivních kmenů v hotovém produktu. Navíc delším zráním se stabilizují kyseliny mléčné a kultury jsou obzvlášť odolné.

!Důležité k poznámce!

První várka často mnoha uživatelům nevyjde. Neměla by se však vyhazovat. Místo toho se doporučuje použít dvě lžíce první várky k přípravě nové várky. Pokud ani ta nevyjde, zkontroluj prosím teplotu své jogurtovače. U přístrojů, kde lze teplotu nastavit přesně na stupeň, první pokus obvykle dobře vyjde.

Tipy pro perfektní výsledky

• První várka je obvykle ještě trochu tekutější nebo hrudkovitá. Použij 2 lžíce předchozí várky jako startér pro další kolo – s každou novou várkou se konzistence zlepšuje.
• Více tuku = hustší konzistence: Čím vyšší je obsah tuku v mléce, tím krémovější bude jogurt.
• Hotový jogurt je v lednici trvanlivý až 9 dní.

Doporučení k užívání:

Užívej si denně asi půl šálku (cca 125 ml) jogurtu – nejlépe pravidelně, ideálně k snídani nebo jako svačinu mezi jídly. Tak se mikroby obsažené v jogurtu mohou optimálně rozvinout a dlouhodobě podpořit tvé mikrobiom.

Po 20 fermentacích restartovat

Častá otázka při fermentaci s Limosilactobacillus reuteri zní: Jak často lze jogurtový základ znovu použít, než je potřeba čerstvá startovací kultura? Dr. William Davis ve své knize Super Gut (2022) doporučuje fermentovaný Reuteri jogurt nepřerušovaně reprodukovat déle než 20 generací (nebo dávek). Ale je toto číslo vědecky podložené? A proč právě 20, ne 10, ne 50?

Co se děje při opětovném založení?

Když jednou vyrobíte Reuteri jogurt, můžete jej použít jako startér pro další várku. Přenášíte tak živé bakterie z hotového produktu do nového živného roztoku (např. mléka nebo rostlinných alternativ). Je to ekologické, šetří kapsle a v praxi se to často dělá.

Při opakovaném přenášení však dochází k biologickému problému:
Mikrobiální drift.

Mikrobiální drift – jak se kultury mění

Při každém předání se složení a vlastnosti bakteriální kultury mohou postupně měnit. Důvody jsou:

• Spontánní mutace při dělení buněk (zejména při vysokém obratu v teplém prostředí)
• Selektivní výběr určitých subpopulací (např. rychle rostoucí vytlačují pomalejší)
• Kontaminace nežádoucími mikroby z okolí (např. vzdušné mikroby, kuchyňská mikroflóra)
• Přizpůsobení se živinám (bakterie si „zvykají“ na určité mléčné druhy a mění svůj metabolismus)

Výsledek: Po několika generacích už není zaručeno, že v jogurtu bude stejný druh bakterií, nebo alespoň stejná fyziologicky aktivní varianta, jako na začátku.

Proč Dr. Davis doporučuje 20 generací

Dr. William Davis původně vyvinul metodu L. reuteri jogurtu pro své čtenáře, aby cíleně využili určité zdravotní výhody (např. uvolňování oxytocinu, lepší spánek, zlepšení pokožky). V tomto kontextu píše, že přístup „asi 20 generací“ spolehlivě funguje, než by se měla použít nová startovací kultura z kapsle (Davis, 2022).

Toto není založeno na systematických laboratorních testech, ale na praktických zkušenostech s fermentací a zprávách jeho komunity.

„Po asi 20 generacích opětovného použití může váš jogurt ztratit účinnost nebo přestat spolehlivě fermentovat. V tu chvíli použijte znovu čerstvou kapsli jako startér.“
— Super Gut, Dr. William Davis, 2022

Číslo odůvodňuje pragmaticky: Po asi 20 opakovaných založeních roste riziko, že se projeví nežádoucí změny, například řidší konzistence, změněná vůně nebo snížený zdravotní účinek.

Existují k tomu vědecké studie?

Konkrétní vědecké studie speciálně o L. reuteri jogurtu přes 20 fermentačních cyklů zatím neexistují. Existují však výzkumy o stabilitě mléčných bakterií přes několik pasáží:

• V potravinářské mikrobiologii platí obecně, že po 5–30 generacích mohou nastat genetické změny, v závislosti na druhu, teplotě, médiu a hygieně (Giraffa et al., 2008).
• Fermentační studie s Lactobacillus delbrueckii a Streptococcus thermophilus ukazují, že po asi 10–25 generacích může dojít ke změně fermentační výkonnosti (např. nižší kyselost, odlišná vůně) (O’Sullivan et al., 2002).
• U Lactobacillus reuteri je známo, že jeho probiotické vlastnosti se mohou výrazně lišit podle subtypu, izolátu a podmínek prostředí (Walter et al., 2011).

Tyto údaje naznačují: 20 generací je konzervativní, rozumný orientační bod pro zachování integrity kultury – zejména pokud chceš zachovat zdravotní účinky (např. tvorbu oxytocinu).

Závěr: 20 generací jako praktický kompromis

Zda je 20 „magické číslo“, nelze vědecky přesně říci. Ale:

• Vyřazení méně než 10 dávek by většinou nebylo nutné.
• Překročení 30 dávek zvyšuje riziko mutací nebo kontaminace.
• 20 dávek odpovídá přibližně 5–10 měsícům používání (dle spotřeby), což je dobré období pro nový start.

Doporučení pro praxi

Nejpozději po 20 dávkách jogurtu by mělo dojít k novému založení s čerstvou startovací kulturou z kapslí, zejména pokud chceš cíleně využít L. reuteri jako „Lost Species“ pro svůj mikrobiom.

Denní přínos

Lactobacillus gasseri

• Regulace hmotnosti: Studie ukazují, že některé kmeny L. gasseri mohou snižovat břišní tuk a tělesnou hmotnost (Kadooka et al. 2010).

• Imunitní systém: Podporuje slizniční bariéru ve střevech a snižuje zánětlivé procesy (Usman & Hosono 1999).

• Zdraví střev: Podporuje rovnováhu mezi prospěšnými a škodlivými mikroby, může zmírnit příznaky syndromu dráždivého tračníku a průjmu (Ljungh & Wadström 2006).

• Hormonální účinky: Některé studie naznačují, že L. gasseri může u žen stabilizovat vaginální mikrobiom a předcházet infekcím (Mikolajczyk & Bode 2012).

Bacillus subtilis

• Tvořitelé spor: Zvláště odolní vůči žaludeční kyselině, spolehlivě dosahují do střev.

• Imunitní systém: Podporuje produkci antimikrobiálních peptidů a tím pomáhá v obraně proti patogenům (Hong et al. 2005).

• Střevní bariéra: Zlepšuje integritu střevní sliznice a snižuje riziko „Leaky Gut“ (Elshaghabee et al. 2017).

• Trávení: Produkuje enzymy (např. amylázy, proteázy), které usnadňují rozklad potravy.

• Probiotické použití: V Japonsku se konzumuje desítky let ve fermentovaných sójových produktech („Natto“) a je považován za bezpečný.

Bifidobacterium infantis (B. longum subsp. infantis)

Bifidobacterium infantis je dnes taxonomicky označován jako Bifidobacterium longum subsp. infantis, tedy jako poddruh B. longum, ale ve výzkumu i běžném použití je většinou zkracován na B. infantis.

• Mikrobiom kojenců: Jeden z klíčových raných obyvatel střev u kojených dětí, specializovaný na rozklad mateřských mléčných oligosacharidů (Underwood et al. 2015).

• Protizánětlivý účinek: Snižuje systémové zánětlivé markery a je spojován s redukcí symptomů u pacientů s dráždivým tračníkem (Whorwell et al. 2006).

• Střevní bariéra a imunitní systém: Podporuje tvorbu hlenu ve střevě a moduluje imunitní systém tím, že snižuje zánětlivé T-buněčné odpovědi (O’Mahony et al. 2005).

• Psychobiotikum: Existují důkazy o pozitivním účinku při depresích a úzkostných poruchách díky vlivu na střevně-mozkový systém (Desbonnet et al. 2008).

Zdroj

• Kadooka Y. et al. (2010). Eur J Clin Nutr.

• Usman & Hosono (1999). J Dairy Sci.

• Ljungh & Wadström (2006). Microbes Infect.

• Mikolajczyk & Bode (2012). Benef Microbes.

• Hong HA. et al. (2005). Trends Microbiol.

• Elshaghabee FMF. et al. (2017). Front Microbiol.

• Underwood MA. et al. (2015). Clin Perinatol.

• Whorwell PJ. et al. (2006). Am J Gastroenterol.

• O’Mahony L. et al. (2005). Gastroenterology.

• Desbonnet L. et al. (2008). Neuroscience.