Obnova mikrobiomu s chybějícími druhy – s jogurtem z L. reuteri, L. gasseri, B. subtilis, B. infantis - SIBO-jogurt

Aktualizováno 31. srpna 2025

Recept: Jak si vyrobit SIBO jogurt doma

Vhodné i pro osoby s intolerancí laktózy (viz poznámky níže).

Ingredience (na cca 1 litr jogurtu)

• 4 kapsle L. reuteri (každá 5 miliard KBE)

• 1 kapsle L. gasseri (12 miliard KBE)

• 2 kapsle B. subtilis (každá 3 miliardy KBE)

• 2 kapsle B. infantis (každá 1 miliarda KBE)

• 1 lžíce inulinu (alternativně: GOS nebo XOS při intoleranci na fruktózu)

• 1 litr (bio) plnotučného mléka, 3,8 % tuku, ultravysoce pasterizované a homogenizované nebo trvanlivé mléko
  (Čím vyšší obsah tuku v mléce, tím hustší jogurt)

Poznámka:

• 1 kapsle L. reuteri, minimálně 5 × 10⁹ (5 miliard) CFU/KBE
• CFU znamená colony forming units – tedy kolonie tvořící jednotky (KBE). Tato jednotka udává, kolik životaschopných mikroorganismů je v přípravku obsaženo.

Poznámky k výběru mléka a teplotě

• Nepoužívej čerstvé mléko – není dostatečně stabilní pro dlouhé doby fermentace a není bez zárodků.

• Ideální je trvanlivé mléko (sterilované, ultravysoce pasterizované mléko): bez zárodků a ihned použitelné.

• Mléko by mělo mít pokojovou teplotu – alternativně ho jemně ohřej ve vodní lázni na 38 °C. Vyšší teploty se vyhýbej: od cca 44 °C jsou probiotické kultury poškozeny nebo zničeny.

• Nepřehřívej nad 44 °C – od této teploty jsou probiotické kultury poškozeny nebo zničeny.

Příprava (první dávka)

1. Otevři všech 9 kapslí a nasyp prášek do malé misky.

2. Přidej 1 lžíci inulinu. Pro osoby s intolerancí na fruktózu jsou vhodné alternativy GOS nebo XOS.

3. Přidej 2 lžíce mléka a vše důkladně promíchej, dokud nezmizí hrudky.

4. Zbytek mléka vmíchejte a dobře promíchejte.

5. Směs nalij do nádoby vhodné pro fermentaci (např. sklenice).

6. Dej do jogurtovače a fermentuj při 38 °C po dobu 36 hodin.

Následující dávky

Od druhé dávky použij jako startér 2 lžíce jogurtu z předchozí várky. Platí to i v případě, že první jogurt byl ještě řídký nebo ne zcela pevný. Důležité: používej pouze, pokud voní čerstvě, má mírně kyselou chuť a nevykazuje známky zkažení (žádná plíseň, žádné podezřelé zbarvení, žádný štiplavý zápach).

Ingredience na 1 litr mléka (následující dávka):

• 2 lžíce jogurtu z předchozí várky

• 1 lžíce inulinu

• 1 litr trvanlivého mléka nebo ultravysoce pasterizovaného, homogenizovaného plnotučného mléka

Postup:

1. 2 lžíce jogurtu z předchozí várky dejte do malé misky.

2. Přidejte 1 lžíci inulinu a 2 lžíce mléka, rozmíchejte do hladka, dokud nezůstanou žádné hrudky.

3. Zbytek mléka vmíchejte a dobře promíchejte.

4. Směs nalijte do sklenice a vložte do jogurtovače.

5. Nechte fermentovat při 38 °C (100 °F) po dobu 36 hodin.

Důležité upozornění

• Inulin je potrava pro kultury – při každé přípravě přidejte 1 lžíci na litr mléka.

V případě dotazů jsme vám k dispozici e-mailem team@tramunquiero.com nebo přes náš kontaktní formulář.

Proč 36 hodin?

Volba této doby fermentace je vědecky podložená: L. reuteri potřebuje asi 3 hodiny na zdvojnásobení. Za 36 hodin tak proběhne 12 cyklů zdvojnásobení – což odpovídá exponenciálnímu množení a vysoké koncentraci probioticky aktivních bakterií ve finálním produktu. Navíc delším zráním se stabilizují kyseliny mléčné a kultury jsou obzvlášť odolné.

!Důležité upozornění!

První várka často mnoha uživatelům nevyjde. Neměla by se však vyhazovat. Místo toho se doporučuje použít dvě lžíce první várky k přípravě nové várky. Pokud ani ta nevyjde, zkontrolujte prosím teplotu vaší jogurtovače. U přístrojů, kde lze teplotu nastavit přesně na stupeň, první příprava obvykle dobře vyjde.

Tipy pro dokonalé výsledky

• První várka je obvykle ještě trochu tekutější nebo hrudkovitá. Použijte 2 lžíce předchozí várky jako startér pro další kolo – s každou novou várkou se konzistence zlepšuje.
• Více tuku = hustší konzistence: Čím vyšší je obsah tuku v mléce, tím krémovější bude jogurt.
• Hotový jogurt vydrží v lednici až 9 dní.

Doporučení k užívání:

Denně si dopřejte asi půl šálku (cca 125 ml) jogurtu – nejlépe pravidelně, ideálně k snídani nebo jako svačinu mezi jídly. Tak se mikroby mohou optimálně rozvinout a dlouhodobě podpořit vaše mikrobiom.

Po 20 fermentacích začít znovu

Častou otázkou při fermentaci s Limosilactobacillus reuteri je: Jak často lze znovu použít jogurtovou kulturu, než je potřeba čerstvá startovací kultura? Dr. William Davis ve své knize Super Gut (2022) doporučuje nepřerušovaně reprodukovat fermentovaný Reuteri jogurt maximálně 20 generací (nebo dávek). Je toto číslo vědecky podložené? A proč právě 20, ne 10 nebo 50?

Co se děje při opětovném nastavení?

Pokud jednou vyrobíte Reuteri jogurt, můžete jej použít jako startér pro další várku. Přenášíte tak živé bakterie z hotového produktu do nové živné půdy (např. mléka nebo rostlinných alternativ). Je to ekologické, šetří kapsle a v praxi se to často dělá.

Při opakovaném přenosu však dochází k biologickému problému:
Mikrobiální drift.

Mikrobiální drift – jak se kultury mění

Při každém dalším přenosu se složení a vlastnosti bakteriální kultury mohou postupně měnit. Důvody jsou:

• Spontánní mutace při dělení buněk (zejména při vysoké aktivitě v teplém prostředí)
• Selektivní výběr určitých subpopulací (např. rychle rostoucí vytlačují pomalejší)
• Kontaminace nežádoucími mikroby z okolí (např. vzdušné mikroorganismy, kuchyňská mikroflóra)
• Přizpůsobení se živinám (bakterie si „zvykají“ na určité druhy mléka a mění svůj metabolismus)

Výsledek: Po několika generacích již není zaručeno, že jogurt obsahuje stejný druh bakterií, nebo alespoň stejnou fyziologicky aktivní variantu, jako na začátku.

Proč Dr. Davis doporučuje 20 generací

Dr. William Davis původně vyvinul metodu L. reuteri jogurtu pro své čtenáře, aby mohli cíleně využívat určité zdravotní výhody (např. uvolňování oxytocinu, lepší spánek, zlepšení pokožky). V tomto kontextu píše, že tento přístup „funguje spolehlivě asi 20 generací“, než byste měli použít novou startovací kulturu z kapsle (Davis, 2022).

Toto není založeno na systematických laboratorních testech, ale na praktických zkušenostech s fermentací a zprávách jeho komunity.

„Po asi 20 generacích opakovaného použití může váš jogurt ztratit účinnost nebo přestat spolehlivě fermentovat. V takovém případě znovu použijte čerstvou kapsli jako startér.“
— Super Gut, Dr. William Davis, 2022

Autor číslo pragmaticky odůvodňuje: Po asi 20 opakovaných startováních roste riziko, že se projeví nežádoucí změny, například řidší konzistence, změněná vůně nebo snížený zdravotní účinek.

Existují k tomu vědecké studie?

Konkrétní vědecké studie zaměřené speciálně na L. reuteri jogurt přes 20 fermentačních cyklů zatím neexistují. Existují však výzkumy stability mléčných bakterií přes několik průchodů:

• V potravinářské mikrobiologii platí obecně, že po 5–30 generacích mohou nastat genetické změny v závislosti na druhu, teplotě, médiu a hygieně (Giraffa et al., 2008).
• Studie fermentace s Lactobacillus delbrueckii a Streptococcus thermophilus ukazují, že po asi 10–25 generacích může dojít ke změně fermentační výkonnosti (např. nižší kyselost, odlišná vůně) (O’Sullivan et al., 2002).
• U Lactobacillus reuteri je známo, že jeho probiotické vlastnosti se mohou výrazně lišit podle subtypu, izolátu a podmínek prostředí (Walter et al., 2011).

Tyto údaje naznačují, že 20 generací je konzervativní a rozumný orientační bod pro zachování integrity kultury – zejména pokud chcete zachovat zdravotní účinky (např. tvorbu oxytocinu).

Závěr: 20 generací jako praktický kompromis

Zda je 20 „magické číslo“, nelze vědecky přesně určit. Ale:

• Vyřazení méně než 10 dávek by bylo většinou zbytečné.
• Překročení 30 dávek zvyšuje riziko mutací nebo kontaminace.
• 20 dávek odpovídá přibližně 5–10 měsícům používání (v závislosti na spotřebě), což je dobré období pro nový start.

Doporučení pro praxi

Nejpozději po 20 dávkách jogurtu by měl následovat nový start s čerstvou startovací kulturou z kapslí, zejména pokud chcete cíleně využít L. reuteri jako „ztracený druh“ pro své mikrobiom.

Denní přínosy

Lactobacillus gasseri

• Regulace hmotnosti: Studie ukazují, že některé kmeny L. gasseri mohou snižovat břišní tuk a tělesnou hmotnost (Kadooka et al. 2010).

• Imunitní systém: Podporuje slizniční bariéru ve střevech a snižuje zánětlivé procesy (Usman & Hosono 1999).

• Zdraví střev: Podporuje rovnováhu mezi prospěšnými a škodlivými mikroby, může zmírnit příznaky syndromu dráždivého tračníku a průjmu (Ljungh & Wadström 2006).

• Hormonální účinky: Některé studie naznačují, že L. gasseri může u žen stabilizovat vaginální mikrobiom a předcházet infekcím (Mikolajczyk & Bode 2012).

Bacillus subtilis

• Tvořitelé spor: Zvláště odolní vůči žaludeční kyselině, spolehlivě dosahují střeva.

• Imunitní systém: Podporuje produkci antimikrobiálních peptidů a tím pomáhá v obraně proti patogenům (Hong et al. 2005).

• Střevní bariéra: Zlepšuje integritu střevní sliznice a snižuje riziko „Leaky Gut“ (Elshaghabee et al. 2017).

• Trávení: Produkuje enzymy (např. amylázy, proteázy), které usnadňují rozklad potravy.

• Probiotické použití: V Japonsku se konzumuje desítky let v fermentovaných sójových produktech („Natto“) a je považován za bezpečný.

Bifidobacterium infantis (B. longum subsp. infantis)

Bifidobacterium infantis je dnes taxonomicky označován jako Bifidobacterium longum subsp. infantis, tedy jako poddruh B. longum, ale ve výzkumu i běžném použití je většinou zkráceně označován jako B. infantis.

• Mikrobiom kojenců: Jeden z hlavních raných obyvatel střev u kojenců krmených mateřským mlékem, specializovaný na rozklad oligosacharidů mateřského mléka (Underwood et al. 2015).

• Protizánětlivý účinek: Snižuje systémové zánětlivé markery a je spojován se sníženými symptomy u pacientů s dráždivým tračníkem (Whorwell et al. 2006).

• Střevní bariéra a imunitní systém: Podporuje tvorbu hlenu ve střevě a moduluje imunitní systém tím, že snižuje zánětlivé T-buněčné odpovědi (O’Mahony et al. 2005).

• Psychobiotikum: Existují důkazy o pozitivním účinku při depresích a úzkostných poruchách díky vlivu na střevně-mozkový systém (Desbonnet et al. 2008).

Zdroj

• Kadooka Y. et al. (2010). Eur J Clin Nutr.

• Usman & Hosono (1999). J Dairy Sci.

• Ljungh & Wadström (2006). Microbes Infect.

• Mikolajczyk & Bode (2012). Benef Microbes.

• Hong HA. et al. (2005). Trends Microbiol.

• Elshaghabee FMF. et al. (2017). Front Microbiol.

• Underwood MA. et al. (2015). Clin Perinatol.

• Whorwell PJ. et al. (2006). Am J Gastroenterol.

• O’Mahony L. et al. (2005). Gastroenterology.

• Desbonnet L. et al. (2008). Neuroscience.