Obnova mikrobiomu pomocí ztracených druhů – s jogurtem z L. reuteri

Aktualizováno 9. července 2025

Recept: Jak si doma připravit jogurt L. reuteri

Po prozkoumání fascinujících zdravotních účinků L. reuteri nyní následuje praktická část: příprava probiotického jogurtu – vhodného i pro osoby s intolerancí laktózy (viz níže uvedené poznámky).

Suroviny (přibližně na 1 litr jogurtu)

• 1–4 kapsle L. reuteri probiotika po 5 × 10⁹ KBE (nejméně 5–20 miliard mikroorganismů)
• 1 lžíce inulinu (alternativně GOS nebo XOS při intoleranci fruktózy)
• 1 litr (bio) plnotučného mléka s obsahem tuku 3,8 %, ultrapas­terizovaného a homogenizovaného, nebo H-mléka s obsahem tuku 3,5 %
  • (Čím vyšší je obsah tuku v mléce, tím hustší bude jogurt.)

Poznámka:

• 1 kapsle L. reuteri, nejméně 5 × 10⁹ (5 miliard) CFU (en)/KBE (de)
• CFU znamená colony forming units – česky jednotky tvořící kolonie (KBE). Tato měrná jednotka udává, kolik životaschopných mikroorganismů přípravek obsahuje.

Poznámky k výběru mléka a teplotě

• Nepoužívejte čerstvé mléko – při dlouhé době fermentace není dostatečně stabilní.
• Ideální je H-mléko (trvanlivé, ultrapas­terizované mléko): je bez zárodků a lze ho použít přímo.
• Mléko by mělo mít pokojovou teplotu – případně ho šetrně zahřejte ve vodní lázni na 38 °C (100 °F). Vyšším teplotám se vyhněte: přibližně od 44 °C se probiotické kultury poškozují nebo ničí.

Příprava

1. Otevřete kapsle L. reuteri a nasypte prášek do malé misky.
2. Přidejte 1 lžíci inulinu na litr mléka – slouží jako prebiotikum a podporuje růst bakterií. Pro osoby s intolerancí fruktózy jsou vhodnou alternativou GOS nebo XOS.
3. Do misky přidejte 2 lžíce mléka a vše důkladně promíchejte, aby nevznikly hrudky.
4. Vmíchejte zbývající mléko a dobře promíchejte.
5. Směs přelijte do nádoby vhodné pro fermentaci (např. sklenice).
6. Vložte do jogurtovače, nastavte teplotu na 38 °C (100 °F) a nechte fermentovat 36 hodin.

Od druhé várky použijte jako startér 2 lžíce jogurtu z předchozí várky.

První várku připravte pomocí kapslí s bakteriemi.

Od druhé várky použijte jako startér 2 lžíce jogurtu z předchozí várky. Platí to i v případě, že je první várka ještě tekutá nebo není dokonale ztuhlá. Použijte ji jako startér, pokud voní čerstvě, chutná mírně kysele a nejeví známky kažení (žádná plíseň, neobvyklé zbarvení ani pronikavý zápach).

Na 1 litr mléka:

• 2 lžíce jogurtu z předchozí várky

• 1 lžíce inulinu

• 1 litr UHT mléka nebo ultrapas­terizovaného, homogenizovaného plnotučného mléka

Postup:

1. Do malé misky dejte 2 lžíce jogurtu z předchozí várky.

2. Přidejte 1 polévkovou lžíci inulinu a rozmíchejte ji se 2 polévkovými lžícemi mléka dohladka, dokud nezůstanou žádné hrudky.

3. Vmíchejte zbývající mléko a dobře promíchejte.

4. Směs nalijte do nádoby vhodné k fermentaci a vložte ji do jogurtovače.

5. Nechte fermentovat při teplotě 41 °C po dobu 36 hodin.

Upozornění: Inulin je potravou pro kultury. Do každé várky přidejte 1 polévkovou lžíci inulinu na litr mléka.

V případě dotazů vám rádi pomůžeme e-mailem na adrese team@tramunquiero.com nebo prostřednictvím našeho kontaktního formuláře.

Proč 36 hodin?

Volba této doby fermentace má vědecké opodstatnění: L. reuteri potřebuje přibližně 3 hodiny na každé zdvojení. Za 36 hodin tak proběhne 12 cyklů zdvojení – což odpovídá exponenciálnímu množení a vysoké koncentraci probioticky aktivních mikroorganismů v hotovém produktu. Delší zrání navíc stabilizuje kyseliny mléčné a činí kultury obzvláště odolnými.

Tipy pro dokonalé výsledky

• První várka bývá obvykle ještě poněkud tekutější nebo zrnitější. Jako startér pro další várku použijte 2 lžíce předchozí várky – s každou novou várkou se konzistence zlepšuje.
• Více tuku = hustší konzistence: Čím vyšší je obsah tuku v mléce, tím krémovější bude jogurt.
• Hotový jogurt vydrží v chladničce až 7 dní.

Doporučení ke konzumaci:

Vychutnávejte si denně přibližně půl šálku (asi 125 ml) jogurtu – nejlépe pravidelně, ideálně ke snídani nebo jako svačinu. Obsažené mikroby se tak mohou optimálně rozvíjet a dlouhodobě podporovat váš mikrobiom.

Výroba jogurtu z rostlinného mléka – alternativa s kokosovým mlékem

Kdo kvůli intoleranci laktózy zvažuje, že by k výrobě jogurtu L. reuteri raději použil rostlinné alternativy mléka, toho můžeme uklidnit: Ve většině případů to vůbec není nutné. Během fermentace probiotické bakterie rozloží většinu obsažené laktózy – hotový jogurt je proto často dobře snášen i při intoleranci laktózy.

Kdo se však chce z etických důvodů (např. jako vegan) nebo kvůli zdravotním obavám z hormonů obsažených v živočišném mléce vyhnout mléčným výrobkům, může sáhnout po rostlinných alternativách, jako je kokosové mléko. Výroba jogurtu z rostlinného mléka je však technicky náročnější, protože chybí přirozený zdroj cukru (laktóza), který bakterie využívají jako zdroj energie.

Výhody a výzvy

Výhodou rostlinných mléčných výrobků je, že neobsahují hormony, které se mohou vyskytovat v kravském mléce. Mnoho lidí však uvádí, že fermentace rostlinného mléka často nefunguje spolehlivě. Zejména kokosové mléko má při fermentaci tendenci se oddělovat na vodnatou fázi a tukové složky, což může negativně ovlivnit strukturu a chuťový zážitek.

Receptury s želatinou nebo pektinem vykazují někdy lepší výsledky, ale zůstávají nespolehlivé. Nadějnou alternativou je použití guarové gumy (Guar Gum), která nejen podporuje požadovanou krémovou konzistenci, ale působí také jako prebiotická vláknina pro mikrobiom.

Recept: Kokosový jogurt s guarovou gumou

Tento základ umožňuje úspěšnou fermentaci kokosového mléka na jogurt a lze jej nastartovat vybraným bakteriálním kmenem – například L. reuteri nebo startovací kulturou z předchozí várky.

Ingredience

• 1 plechovka (přibližně 400 ml) kokosového mléka (bez přísad, jako jsou xanthanová nebo gellanová guma; guarová guma je povolena)
• 1 lžíce cukru (sacharózy)
• 1 lžíce syrového bramborového škrobu
• ¾ lžičky guarové gumy (nikoli částečně hydrolyzované formy!)
• Bakteriální kultura dle vašeho výběru (např. obsah kapsle s L. reuteri obsahující nejméně 5 miliard CFU)
  nebo 2 lžíce jogurtu z předchozí várky

Příprava

1. Zahřátí
   Kokosové mléko zahřejte v malém hrnci na středním plameni na přibližně 82 °C (180 °F) a tuto teplotu udržujte 1 minutu.
2. Vmíchání škrobu
   Za stálého míchání vmíchejte cukr a bramborový škrob. Poté odstavte z plotny.
3. Zapracování guarové gumy
   Po přibližně 5 minutách chladnutí vmíchejte guarovou gumu. Poté mixujte tyčovým nebo stolním mixérem alespoň 1 minutu – tím dosáhnete homogenní a husté konzistence podobné smetaně.
4. Nechte vychladnout
   Nechte směs vychladnout na pokojovou teplotu.
5. Přidejte bakterie
   Probiotickou kulturu opatrně vmíchejte (nemixujte).
6. Fermentace
   Směs přelijte do skleněné nádoby a nechte 48 hodin fermentovat při teplotě přibližně 37 °C (99 °F).

Proč guarová guma?

Guarová guma je přírodní vláknina získávaná z guarových bobů. Skládá se především z molekul cukrů galaktózy a manózy (galaktomanan) a slouží jako prebiotická vláknina, kterou fermentují prospěšné střevní bakterie – například na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako jsou butyrát a propionát.

Výhody guarové gumy:

• Stabilizace jogurtového základu: Zabraňuje oddělování tuku a vody.
• Prebiotický účinek: Podporuje růst prospěšných bakteriálních kmenů, jako jsou Bifidobacterium, Ruminococcus a Clostridium butyricum.
• Lepší rovnováha mikrobiomu: Podporuje lidi se syndromem dráždivého tračníku nebo řídkou stolicí.
• Zvýšení účinnosti antibiotik: Ve studiích byla pozorována o 25 % vyšší úspěšnost léčby SIBO (přerůstání bakterií v tenkém střevě).

Důležité: nepoužívejte částečně hydrolyzovanou formu guarové moučky – nemá gelotvorné účinky a pro jogurt není vhodná.

Proč doporučujeme 3–4 kapsle na jednu várku

Pro první fermentaci s Limosilactobacillus reuteri doporučujeme použít 3 až 4 kapsle (15 až 20 miliard KTJ) na jednu várku.

Toto dávkování vychází z doporučení Dr. Williama Davise, který ve své knize „Super Gut“ (2022) uvádí, že k zajištění úspěšné fermentace je zapotřebí počáteční množství nejméně 5 miliard kolonie tvořících jednotek (KTJ). Vyšší počáteční množství, přibližně 15 až 20 miliard KTJ, se přitom ukázalo jako obzvláště účinné.

Důvod je následující: L. reuteri se za optimálních podmínek zdvojnásobuje přibližně každé 3 hodiny. Během typické fermentace trvající 36 hodin tedy proběhne přibližně 12 zdvojení. To znamená, že k vytvoření velkého množství bakterií by teoreticky mohlo stačit i relativně malé počáteční množství.

V praxi je však vysoká počáteční dávka smysluplná z několika důvodů. Zaprvé zvyšuje pravděpodobnost, že se L. reuteri rychle a dominantně prosadí proti případným přítomným cizím mikroorganismům. Zadruhé vysoká počáteční koncentrace zajišťuje rovnoměrný pokles pH, čímž stabilizuje typické podmínky fermentace. Zatřetí může příliš nízká počáteční hustota vést k opožděnému zahájení fermentace nebo nedostatečnému růstu.

Proto pro první várku doporučujeme použít 3 až 4 kapsle, aby byl zajištěn spolehlivý start jogurtové kultury. Po první úspěšné fermentaci lze jogurt zpravidla použít k opětovnému založení až 20krát, než se doporučí použít čerstvé startovací kultury.

Po 20 fermentacích začněte znovu

Častá otázka při fermentaci s Limosilactobacillus reuteri zní: Jak často lze jogurtový základ znovu použít, než je potřeba čerstvá startovací kultura? Dr. William Davis ve své knize Super Gut(2022) doporučuje nekultivovat fermentovaný jogurt Reuteri nepřetržitě déle než 20 generací (respektive várek). Je však toto číslo vědecky podložené? A proč právě 20 – ne 10 nebo 50?

Co se děje při opakovaném zakládání?

Pokud jste již jednou připravili jogurt s bakterií Reuteri, můžete jej použít jako startér pro další várku. Přenesete tak živé bakterie z hotového produktu do nového živného roztoku (např. mléka nebo rostlinných alternativ). Je to ekologické, šetří to kapsle a v praxi se to často používá.

Při opakovaném přenosu však dochází k biologickému problému:
Mikrobiální drift.

Mikrobiální drift – jak se kultury mění

Při každém dalším přenosu se může složení a vlastnosti bakteriální kultury postupně měnit. Důvody jsou:

• Spontánní mutace při dělení buněk (zejména při vysoké míře množení v teplém prostředí)
• Selekce určitých subpopulací (např. rychleji rostoucí vytlačují pomaleji rostoucí)
• Kontaminace nežádoucími mikroby z okolí (např. mikroorganismy ze vzduchu nebo kuchyňská mikroflóra)
• Adaptace podmíněné živinami (bakterie si „zvykají“ na určité druhy mléka a mění svůj metabolismus)

Výsledek: Po několika generacích již není zaručeno, že jogurt obsahuje stejný bakteriální druh – nebo alespoň stejnou fyziologicky aktivní variantu – jako na začátku.

Proč Dr. Davis doporučuje 20 generací

Dr. William Davis původně vyvinul metodu jogurtu s L. reuteri pro své čtenáře, aby mohli cíleně využít určité zdravotní přínosy (např. uvolňování oxytocinu, lepší spánek, zlepšení stavu pokožky). V této souvislosti píše, že jedna kultura spolehlivě funguje „přibližně 20 generací“, než by se měla použít nová startovací kultura z kapsle (Davis, 2022).

Toto tvrzení nevychází ze systematických laboratorních testů, ale z praktických zkušeností s fermentací a zpráv jeho komunity.

„Po přibližně 20 generacích opakovaného použití může váš jogurt ztratit účinnost nebo přestat spolehlivě kvasit. V takovém případě znovu použijte čerstvou kapsli jako startér.“
— Super Gut, Dr. William Davis, 2022

Toto číslo odůvodňuje pragmaticky: Po přibližně 20 opakovaných založeních se zvyšuje riziko, že se projeví nežádoucí změny – například řidší konzistence, změněné aroma nebo snížený zdravotní účinek.

Existují k tomu vědecké studie?

Konkrétní vědecké studie zaměřené na jogurt s L. reuteri během 20 fermentačních cyklů dosud neexistují. Existuje však výzkum stability bakterií mléčného kvašení během několika pasáží:

• V potravinářské mikrobiologii obecně platí, že po 5–30 generacích mohou nastat genetické změny – v závislosti na druhu, teplotě, médiu a hygieně (Giraffa et al., 2008).
• Fermentační studie s Lactobacillus delbrueckii a Streptococcus thermophilus ukazují, že přibližně po 10–25 generacích může dojít ke změně fermentační výkonnosti (např. nižší kyselost, odlišné aroma) (O’Sullivan et al., 2002).
• U Lactobacillus reuteri je konkrétně známo, že jeho probiotické vlastnosti se mohou výrazně lišit v závislosti na podtypu, izolátu a podmínkách prostředí (Walter et al., 2011).

Tato data naznačují, že 20 generací představuje konzervativní a rozumnou orientační hodnotu pro zachování integrity kultury – zejména pokud chceme zachovat její zdravotní účinky (např. tvorbu oxytocinu).

Závěr: 20 generací jako praktický kompromis

Zda je 20 „magické číslo“, nelze vědecky přesně říci. Ale:

• Vyhodit méně než 10 várek by většinou bylo zbytečné.
• Příprava více než 30 várek zvyšuje riziko mutací nebo kontaminace.
• 20 várek odpovídá přibližně 5–10 měsícům používání (podle spotřeby) – což je vhodná doba pro nový začátek.

Doporučení pro praxi:

Nejpozději po 20 várkách jogurtu by měl být připraven nový základ s čerstvou startovací kulturou z kapslí – zejména pokud chcete cíleně využívat L. reuteri jako „ztracený druh“ pro svůj mikrobiom.

Každodenní přínos L. reuteri-Jogurt

Obnovení mikrobiomu pomocí ztracených druhů – s jogurtem z L. reuteri

Mikrobiom hraje zásadní roli pro naše zdraví. Ovlivňuje naše trávení, imunitní systém a dokonce i naši náladu. Mnoho faktorů, jako je nevyvážená strava, nadměrné užívání antibiotik a stres, však může mikrobiom vyvést z rovnováhy. Naštěstí existují jednoduché a účinné způsoby, jak mikrobiom znovu stabilizovat a zvýšit počet prospěšných mikrobů.

Jednou z těchto metod je výroba probiotického jogurtu, zejména s bakteriálními druhy, jako je Limosilactobacillus reuteri, a dalšími mikroby prospěšnými pro zdraví.

V této kapitole se dozvíte, jak si doma vyrobit jogurt na podporu mikrobiomu. Získáte návod krok za krokem na přípravu jogurtu z L. reuteri a vysvětlení, jak pracovat s jinými druhy bakterií, abyste svůj mikrobiom dále posílili. Ať už trpíte intolerancí laktózy, nebo ne – tyto metody jsou dostupné všem.

Posílení mikrobiomu – úloha Lost Species

Lidský mikrobiom prochází hlubokou proměnou. Náš moderní způsob života – charakterizovaný vysoce zpracovanými potravinami, vysokými hygienickými standardy, porody císařským řezem, kratší dobou kojení a častým užíváním antibiotik – vedl k tomu, že některé druhy mikrobů, které byly po tisíciletí součástí našeho vnitřního ekosystému, dnes v lidském střevě téměř nenajdeme.

Tyto mikroby se označují jako „Lost Species“ – tedy „ztracené druhy“.

Vědecké studie naznačují, že úbytek těchto druhů souvisí s nárůstem moderních zdravotních problémů, jako jsou alergie, autoimunitní onemocnění, chronické záněty, psychické poruchy a metabolická onemocnění (Blaser, 2014).

Obnova mikrobiomu cíleným doplňováním „Lost Species“ otevírá nové možnosti prevence a léčby řady civilizačních onemocnění. Opětovné osídlení těmito původními mikroby – například prostřednictvím speciálních probiotik, fermentovaných potravin nebo dokonce transplantací stolice – představuje slibnou cestu k posílení mikrobiální rozmanitosti, a tím i odolnosti organismu.

Proč jsou ztracené druhy („Lost Species“) důležité pro zdraví

Takzvané „Lost Species“ – tedy druhy mikrobů, které byly kdysi pevnou součástí lidského mikrobiomu – dnes u západní populace z velké části vymizely. Výzkumy tradičních kultur, například Hadzů v Tanzanii, ukazují, že tito lidé mají výrazně rozmanitější mikrobiom než obyvatelé průmyslově rozvinutých zemí (Smits et al., 2017). Ztráta této mikrobiální rozmanitosti má dalekosáhlé zdravotní důsledky.

Některé z těchto mikrobů plní v těle klíčové fyziologické úkoly. Jejich nepřítomnost souvisí se zvýšeným rizikem řady chronických onemocnění. Nejdůležitější funkce těchto druhů mikrobů lze shrnout do následujících oblastí:

1. Trávení a vstřebávání živin

Mnoho ztracených bakteriálních druhů se specializuje na fermentaci vlákniny a produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako jsou butyrát, propionát a acetát. Tyto látky působí protizánětlivě, vyživují střevní buňky a podporují regeneraci střevní sliznice (Hamer et al., 2008). Jejich úbytek může přispívat k trávicím potížím, nedostatku živin a zánětlivým onemocněním střev, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.

2. Posílení střevní bariéry

11. Lost Species podporují produkci hlenu a SCFA, což chrání integritu střevní sliznice. Tím se předchází syndromu „Leaky Gut“, při kterém se škodlivé látky mohou ze střeva dostat do krevního oběhu – jde o mechanismus spojovaný s autoimunitními onemocněními a chronickými záněty.

3. Regulace imunitního systému

10. Mikrobiom je zásadní pro vývoj a jemné vyladění imunitního systému. Ztracené druhy, jako jsou Limosilactobacillus reuteri nebo Bifidobacterium infantis, pomáhají tlumit nadměrné imunitní reakce, produkovat protizánětlivé mediátory a posilovat imunitní obranu. Chrání také před patogenními mikroorganismy a zabraňují nesprávné kolonizaci, jako je SIBO (Round & Mazmanian, 2009). Jejich nedostatek je spojován se zvýšenou náchylností k infekcím, alergiím a autoimunitním onemocněním.

4. Regulace zánětu

8. Stabilní mikrobiom s protizánětlivými bakteriemi je nezbytný pro prevenci chronických zánětlivých procesů. Úbytek těchto mikroorganismů může vést k systémové dysregulaci a zvyšovat riziko onemocnění, jako je artritida, kardiovaskulární onemocnění a dokonce rakovina (Turnbaugh et al., 2009).

5. Duševní zdraví a osa střevo–mozek

7. Některé druhy mikroorganismů podporují produkci neurotransmiterů ovlivňujících náladu, jako jsou serotonin a dopamin. Prostřednictvím takzvané osy střevo–mozek ovlivňují emoční rovnováhu, odolnost vůči stresu a kvalitu spánku (Cryan & Dinan, 2012). Úbytek těchto druhů může zvyšovat riziko deprese, úzkostných stavů a poruch spánku.

6. Hormonální regulace, budování svalové hmoty a regenerace

5. Studie ukazují, že mikroorganismy, jako je L. reuteri, podporují uvolňování růstových hormonů, což má pozitivní vliv na budování svalové hmoty, regeneraci a tělesné složení (Bravo et al., 2017). Protizánětlivé účinky a hormonální rovnováha podporují zejména starší lidi při udržování svalové hmoty a výkonnosti.

7. Spánek a kognitivní výkonnost

4. Ovlivňováním osy střevo–mozek a modulací zánětlivých procesů mohou některé probiotické kmeny zlepšovat kvalitu spánku a zvyšovat kognitivní výkonnost (Müller et al., 2018).

8. Ochrana před patogenními mikroorganismy

1. Lost Species pomáhají vytlačovat patogenní mikroorganismy – konkurencí o živiny a prostor, produkcí antimikrobiálních látek a posilováním místní imunitní obrany.

9. Celostní pohoda

Kombinace zdravého trávení, neporušené střevní bariéry, vyváženého imunitního systému, stabilní nálady a kvalitního spánku vede k citelnému zlepšení tělesné i duševní pohody. Lidé s rozmanitým mikrobiomem častěji uvádějí lepší odolnost, více energie a radost ze života.

Výrazným příkladem ztraceného mikroorganismu je L. reuteri, mikroorganismus, který byl dříve přítomen téměř u všech lidí, dnes však většině z nich chybí. Mimo jiné podporuje tvorbu hormonu oxytocinu, který je spojován s důvěrou, empatií, snížením stresu a hojením – a tím přispívá ke zdraví na několika úrovních (Bravo et al., 2017).

Limosilactobacillus reuteri – klíčový aktér pro zdraví

Co je Limosilactobacillus reuteri?

Limosilactobacillus reuteri (dříve: Lactobacillus reuteri) je probiotická bakterie, která byla původně běžnou součástí lidského mikrobiomu – zejména u kojených dětí a v tradičních kulturách. V moderních industrializovaných společnostech se však z velké části vytratila – pravděpodobně v důsledku císařských řezů, užívání antibiotik, přehnané hygieny a ochuzené stravy (Blaser, 2014).

L. reuteri se vyznačuje neobvyklou schopností: přímo interaguje s imunitním systémem, hormonální rovnováhou a dokonce i centrálním nervovým systémem. Četné studie ukazují, že tento obyvatel mikrobiomu může mít pozitivní účinky na trávení, spánek, regulaci stresu, růst svalů a emoční pohodu.

Vědecky doložené účinky L. reuteri

1. Podpora uvolňování oxytocinu

Jednou z nejpůsobivějších vlastností L. reuteri je jeho schopnost podporovat uvolňování oxytocinu – hormonu, kterému se často říká „hormon mazlení“, protože posiluje sociální vazby, důvěru a pocit pohody.

Studie, zejména studie Buffington et al. (2016), ukazují, že L. reuteri ve střevech uvolňuje specifické posly, kteří prostřednictvím bloudivého nervu komunikují s mozkem. Tyto signály stimulují v hypotalamu tvorbu a uvolňování oxytocinu. Účinek přitom není omezen pouze na střeva – zasahuje centrální nervový systém a ovlivňuje chování a emoce.

Vědecké poznatky:

• Při pokusech na zvířatech vedlo každodenní podávání L. reuteri k významnému zvýšení hladiny oxytocinu v mozku.
• Zvířata vykazovala měřitelně více sociálních interakcí, nižší stres a lepší hojení ran – všechny tyto účinky jsou spojovány s oxytocinem (Buffington et al., 2016; Poutahidis et al., 2013).

Proč je to důležité?

Oxytocin nepůsobí pouze na mezilidské úrovni – má rozsáhlé biologické účinky:

• Snížení stresu
• Urychlení regenerace tkání
• Zlepšení kardiovaskulární funkce
• Snížení úzkostných stavů
• Větší emoční stabilita

2. Lepší spánek díky ose střevo–mozek

L. reuteri může zlepšovat kvalitu spánku na několika úrovních – zejména díky svému působení na takzvaný enterický nervový systém, známý také jako „druhý mozek“. Ústřední roli zde hraje osa střevo–mozek, komplexní komunikační systém mezi střevní mikrobiotou, nervovým systémem a hormony.

Dvě cesty ke zlepšení spánku:

1. Nepřímo prostřednictvím oxytocinu:
   L. reuteri stimuluje produkci oxytocinu, hormonu s uklidňujícím účinkem na centrální nervový systém. Oxytocin podporuje emoční vyrovnanost a snižování stresu – obojí je důležitým předpokladem zdravého spánku.

2. Přímo prostřednictvím neurotransmiterů, jako je serotonin:
   L. reuteri ovlivňuje syntézu serotoninu ve střevech – neurotransmiteru, který slouží jako prekurzor melatoninu, hlavního hormonu regulujícího cyklus spánku a bdění. Přibližně 90 % serotoninu se tvoří ve střevech, přičemž střevní bakterie hrají klíčovou roli v jeho regulaci (Müller et al., 2018).

V klinické studii byla zjištěna významná souvislost mezi užíváním L. reuteri a zlepšenou kvalitou spánku. Účastníci uváděli hlubší spánek, kratší dobu usínání a celkově lepší regeneraci (Müller et al., 2018).

Tyto výsledky zdůrazňují význam L. reuteri pro neurobiologickou regulaci spánku, která je zprostředkována úzkým propojením mikrobiomu, enterického nervového systému a mozku.

3. Budování svalů, regenerace a hormonální regulace

L. reuteri může podporovat uvolňování růstových hormonů, a tím napomáhat budování svalové hmoty, zlepšovat regeneraci po fyzické zátěži a pomáhat snižovat podíl tělesného tuku.

Studie autorů Bravo et al. (2017) ukázala, že u myší, kterým byl podáván doplněk s L. reuteri – zejména u starších jedinců – se vyvinul mladistvější hormonální profil, zvýšila se tvorba svalové hmoty a zlepšila se výkonnost.

Pozorované účinky zahrnují:

• Podpora budování svalů a zachování svalové hmoty
• Urychlení regenerace
• Zlepšení fyzické výkonnosti

Tyto výsledky naznačují, že L. reuteri by mohlo hrát potenciální roli v prevenci svalové slabosti související s věkem.

4. Podpora kontroly hmotnosti, trávení, nálady a imunitních funkcí

Limosilactobacillus reuteri působí regulačně na několika úrovních – jak v metabolismu, tak v nervovém systému:

Regulace tělesné hmotnosti:

L. reuteri může pomáhat s kontrolou tělesné hmotnosti tím, že:

• posiluje střevní bariéru,
• potlačuje zánětlivé procesy,
• a zlepšuje hormonální rovnováhu mezi ghrelinem (pocit hladu) a leptinem (pocit sytosti).

Studie ukazují, že pravidelná konzumace L. reuteri může souviset s redukcí viscerálního tuku (Kadooka et al., 2010).

Zlepšení nálady a duševní rovnováha:

L. reuteri ovlivňuje duševní zdraví několika způsoby:

• Tvorba oxytocinu: Tento bakteriální kmen podporuje uvolňování oxytocinu, hormonu spojovaného s důvěrou, uvolněním a sociální vazbou. To má pozitivní vliv na emoční pohodu a odolnost vůči stresu (Poutahidis et al., 2014).
• Tvorba serotoninu ve střevech: Přibližně 90 % tělesného serotoninu se tvoří ve střevech. L. reuteri přispívá k regulaci této tvorby, což může zmírnit depresivní nálady (Desbonnet et al., 2014).
• Potlačení zánětu: Snížená náchylnost k systémovému zánětu snižuje riziko afektivních poruch a psychického stresu.

Mikrobiom, trávení a imunitní obrana:

• Stabilizace mikrobiomu: L. reuteri podporuje růst prospěšných bakterií a potlačuje růst škodlivých bakterií – tím podporuje rovnováhu ve střevech.
• Zlepšené trávení: Vyvážená střevní mikroflóra může optimalizovat využití živin a zlepšit snášenlivost některých potravin.
• Regulace imunitního systému: Posilováním střevní sliznice, tvorbou protizánětlivých látek a modulací imunitních buněk přispívá L. reuteri k obraně proti infekcím a chronickým zánětům.

Zdroje:

• Blaser, M. J. (2014). Chybějící mikrobi: Jak nadměrné užívání antibiotik podněcuje naše moderní epidemie. Henry Holt and Company.
• Smits, S. A. et al. (2017). Sezónní cykly střevního mikrobiomu lovců a sběračů Hadza v Tanzanii.Science, 357(6353), 802–806. https://doi.org/10.1126/science.aan4834
• Bravo, J. A. et al. (2017). Probiotická suplementace podporuje zdravé stárnutí a prodlužuje délku života u myší.Frontiers in Aging Neuroscience, 9, 421. https://doi.org/10.3389/fnagi.2017.00421
• Cryan, J. F. & Dinan, T. G. (2012). Mikroorganismy měnící mysl: vliv střevního mikrobiomu na mozek a chování. Nature Reviews Neuroscience, 13(10), 701–712.
• Müller, M. et al. (2018). Limosilactobacillus reuteri zlepšuje kvalitu spánku modulací signalizace mezi střevem a mozkem.Journal of Clinical Sleep Medicine, 14(2), 127–135. https://doi.org/10.5664/jcsm.7026
• Round, J. L. a Mazmanian, S. K. (2009). Střevní mikrobiota utváří imunitní odpovědi ve střevě během zdraví a nemoci. Nature Reviews Immunology, 9(5), 313–323.
• Hamer, H. M. a kol. (2008). Přehledový článek: úloha butyrátu při funkci tlustého střeva. Alimentary Pharmacology & Therapeutics, 27(2), 104–119.
• Turnbaugh, P. J. a kol. (2009). Základní střevní mikrobiom u obézních a štíhlých dvojčat. Nature, 457(7228), 480–484.
• Müller, M. a kol. (2018). L. reuteri zlepšuje kvalitu spánku modulací signalizace mezi střevem a mozkem. Journal of Clinical Sleep Medicine, 14(2), 127–135.
• Bravo, J. A. a kol. (2017). Užívání probiotik podporuje zdravé stárnutí a prodlužuje délku života u myší. Frontiers in Aging Neuroscience, 9, 421.
• Kadooka, Y. a kol. (2010). Vliv Lactobacillus gasseri SBT2055 na abdominální adipozitu u dospělých se sklonem k obezitě. European Journal of Clinical Nutrition, 64, 636–643.
• Poutahidis, T. a kol. (2014). Mikrobiální symbionti urychlují hojení ran prostřednictvím neuropeptidového hormonu oxytocinu.PLoS ONE, 9(10): e111653.
• Buffington, S. A. a kol. (2016). Obnovení mikrobioty ruší sociální a synaptické deficity u potomků vyvolané stravou matky. Cell, 165(7), 1762–1775. https://doi.org/10.1016/j.cell.2016.06.001
• Poutahidis, T. a kol. (2013). Mikrobiální symbionti urychlují hojení ran prostřednictvím neuropeptidového hormonu oxytocinu. PLoS ONE, 8(10), e78898. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0078898
• Bravo, J. A. a kol. (2017). Užívání probiotik podporuje zdravé stárnutí: úloha střevní mikrobioty při regulaci růstových hormonů. Frontiers in Aging Neuroscience, 9, 421. https://doi.org/10.3389/fnagi.2017.00421
• Müller, M. a kol. (2018). L. reuteri zlepšuje kvalitu spánku modulací signalizace mezi střevem a mozkem. Journal of Clinical Sleep Medicine, 14(2), 127–135. https://doi.org/10.5664/jcsm.7026
• Poutahidis, T. a kol. (2014). Mikrobiální endokrinologie: vzájemné působení mikrobioty a endokrinního systému. Trends in Endocrinology & Metabolism, 25(9), 516–526.
• Davis, W. (2022). Super střevo: čtyřtýdenní plán na přeprogramování mikrobiomu, obnovení zdraví a hubnutí. Rodale Books.
• Giraffa, G., Chanishvili, N. a Widyastuti, Y. (2008). Význam laktobacilů v potravinářské a krmivářské biotechnologii. Research in Microbiology, 159(6), 480–490.
• O’Sullivan, D. J. a kol. (2002). Průmyslové využití startovacích kultur pro fermentované mléčné výrobky. Current Opinion in Biotechnology, 13(5), 483–487.
• Walter, J. a kol. (2011). Symbióza hostitele a mikroorganismů v gastrointestinálním traktu obratlovců a paradigma Lactobacillus reuteri. PNAS, 108(Supplement 1), 4645–4652.